Varhany pro katedrálu zbrzdil covid i hon za razítky

IVETA KŘÍŽOVÁ

PRAHA Varhany pro svatovítskou katedrálu, na něž se veřejné sbírce vybralo přes 85 milionů, nabraly skluz. A někteří mecenáši, kteří poslali třeba i část svých životních úspor, se začínají ptát, zda nástroj vůbec někdy uslyší. Byť jsou varhany z dílny varhanářského mistra Gerharda Grenzinga již hotovy a ještě letos je čeká cesta ze španělské dílny do Česka, v katedrále je bude možné spatřit nejdříve na sklonku příštího roku. Přitom původně se sliboval rok 2020, smělé plány mluvily dokonce o stoletém výročí republiky 28. října 2018. Jenže zasáhl vše brzdící covid a běh za kulatými razítky a s ním spjaté měsíce náročných výpočtů a zkoušek, do nichž se zapojil i největší český zvon Zikmund.

Míček nyní leží na straně státu, který jakožto vlastník katedrály zajišťuje přípravu kůru k instalaci nástroje. „Stavíme varhany do katedrály, která nepatří církvi ale státu. Katedrála je všemi zainteresovanými vnímána jako nejvzácnější symbol a objekt českého státu, tudíž nároky na umístění varhan jsou o mnohem větší, než je známe z běžných kostelů,“ řekl LN ceremonář a vedoucí Sekretariátu arcibiskupa Vojtěch Mátl s tím, že na řadě je nyní stavební úřad, který schvaluje celkový projekt úprav kůru. „Jde o poslední razítko, které si hrad jako zástupce vlastníka již zajišťuje sám,“ doplnil Mátl, který je rovněž členem správní rady Nadačního fondu varhan.

Než bude kůr připraven, varhany se uskladní ve specifickém skladu. Najít přitom halu o výšce 12 metrů, v níž by mohly stát i největší varhanní píšťaly, bylo oříškem. Nakonec svůj sklad poskytla Policie ČR.

Nejen výška, ale i váha varhan nadační fond značně potrápila. Jelikož ji výrobce úplně neodhadl a také docházelo k úpravám projektu stroje, musela se třikrát přepočítávat statika kůru. Ten se bude muset zpevnit a budou se muset provést nemalé zásahy do elektro rozvodů katedrály. Milionové náklady na stavební práce ale uhradí vlastník, tedy stát.

Předpoklad je, že varhany by se mohly instalovat do katedrály nejdříve příští rok na podzim, je však otázkou, zda se stihnou postavit a naladit do příštích Vánoc. Případně se bude muset počkat až na další jaro 2024. „Byly bychom každopádně rádi, kdyby do konce příštího roku varhany v katedrále stály,“ zdůraznil Mátl. Problém je ale i v počasí. Mokré stavební procesy i tahání kabelů se totiž nesmí dělat přes zimu, stavební práce tak začnou, až se klimatické podmínky srovnají, tedy patrně na jaře. Stavět by se mělo zhruba půl roku, poté se budou sestavovat varhany. „I jejich stavba a naladění podléhají klimatickým podmínkám. Nezřídka se stává, že katedrální stěny jsou omrzlé zevnitř. Uvidíme, jak nám bude prozřetelnost přát,“ podotkl Mátl. Stavební práce se každopádně promítnou i do chodu chrámu, k jeho úplnému uzavření pro liturgie ani turisty by ale dojít nemělo.

Razítkový maraton

Správa Pražského hradu bude v souladu se zákonem o veřejných zakázkách v dohledné době ještě soutěžit firmu, která stavební úpravy kůru provede. „Pro nové varhany je potřeba nejen připravit kůr, ale také dovést nové či přeložit staré silnoproudé a slaboproudé vedení, provést propojení se samostatně stojím hracím stolem, který bude umístěn v transeptu,“ potvrdil LN Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské. Některé kabelové trasy se budou otevírat poprvé od doby, kdy byla katedrála dostavěna, tedy před téměř sto lety. Bude se tahat sedm až deset kilometrů kabelů, což si vyžádalo opět obrovskou projekční práci, kterou musela dělat prověřená firma, protože katedrála je jeden z nejstřeženějších objektů. Finální stavební práce budou vysoce přesahovat deset milionů korun, odhady podle zjištění LN hovoří až o 17 milionech. Ty už ale nepůjdou ze sbírky Nadačního fondu, který před měsícem zakončil letitý razítkový maraton. Jenže ten spolu s nečekanými výzvami odčerpal i finance z lidem vybrané částky.  „Všechny projekty navíc a červená razítka něco stojí. Prosíme občany i firmy o další pomoc a pochopení. Minimálně ještě pět milionů budeme potřebovat dovybrat,“ uvedl Mátl a doplnil, že je stále možné adoptovat píšťaly, ty nejlevnější jsou již rozebrány, ale ještě zbývá asi třetina, u nichž se startuje na příspěvku deset tisíc korun.

Lidé, kteří na varhany přispívají, reprezentují široké společenské spektrum. Nechybí například prarodiče, kteří píšťalu věnují svým vnoučatům, vdovy, které tím uctívají památku svých zesnulých manželů, podnikatelé, studenti, drobní střadatelé, kteří si na to třeba i vybrali stavební spoření. Jeden mecenáš dokonce věnoval i píšťalu na památku padlých českých vojáků v Afghánistánu, další zase na památku britské královny Alžběty či amerického prezidenta Ronalda Reagana. Symbolické místo bude mít i píšťala věnovaná obětem Heydrichiády. „Děkujeme všem dárcům za důvěru a trpělivost…“ zdůraznil Mátl.

Náklady nečekaně poskočily

S extra náklady, s nimiž se v původním plánu nepočítalo, se v průběhu let lidově řečeno roztrhl pytel. Nejprve se podle Mátla vyskytl akustický problém. Ještě než se varhany postavily, tak Grenzing udělal pro jistotu ještě jedno zkušební měření akustiky katedrály a přišel na velmi důležitou věc: pískovec, z něhož je katedrála vystavěna, pohlcuje zvuk. Kdyby nedošlo k úpravám konstrukce, tak by varhany nebyly slyšet vepředu. „Proto muselo dojít k zvýšení stroje tak, že zvuk poletí do katedrály nikoli po stěnách, ale po oknech. Sklo netlumí,“ vysvětlil Mátl. Navíc se vše muselo dle přání památkářů i kardinála řešit tak, aby nebyla zakryta ani část Kyselovy růžice za varhanami.

Další velkou výzvou byl požadavek na požární odolnost varhan. Přišlo nařízení, že nástroj musí vydržet 15 minut hořet a po 15 minutách nesmí spadnout dopředu ale dozadu, aby to neohrozilo lidi evakuující se z katedrály, případně hasiče. Průchod pod kůrem katedrály je totiž hlavní evakuační prostor z chrámu. „Několik měsíců trvalo sehnat odborníka, který by byl schopný vůbec to celé spočítat, navrhnout konstrukční úpravy tak, abychom vše splnili a získali tak další kulaté razítko,“ podotkl Mátl.

Další obava byla, aby varhany konstrukčně nespadly. Výrobce má sice se stavbou desítek a stovek varhan celoživotní zkušenosti, ale podložit to složitými výpočty a posudky pro získání dalšího razítka bylo pro něj nesplnitelným úkolem a pro nadaci výzvou.

Podobné martyrium bylo se sehnáním posouzení, že hra na varhany neohrozí statiku katedrály. Tedy když se na ně zahraje naplno, aby to nerozvibrovalo katedrálu natolik, že by z ní začalo něco padat. Jen najít firmu, která je schopna toto kvalifikovaně za pomoci nejmodernější techniky změřit, bylo během na dlouhou trať. Nakonec pomohl zvon Zikmund, který se do testu zapojil.  „Udeřili jsme na Zikmunda a měřilo se“ zavzpomínal Mátl. Katedrála podle něho požívá úplně největší ochrany, kterou si lze v Česku přestavit. „Jsme rádi, že se stát o katedrálu stará opravdu zodpovědně a je tedy pochopitelné že má péči, aby se nepoškodila,“ dodal.

A výčet neočekávaných úkolů nekončí. Další razítko muselo posvětit i složitý projekt lešení imaginárně vytvořeného pro budoucí opravu rozety, která může nastat za třicet až padesát let. Už dnes je tak nakreslené řešení, jak to má vypadat a jak jednou postavit bezpečné lešení za novými varhany.

Práce na nástroji nicméně neskončí ani poté, co budou konečně v katedrále instalovány. Až tehdy se doladí jejich unikátní skleněný design, který navrhl a sponzorsky financuje Škoda Auto. Český křišťál od firmy Lasvit má odrážet českou tradici a kulturu. Půjde o snad o vůbec první varhany na světě se sklem.

Až na místě se také bude domýšlet osvětlení varhan. Nejprve se musí zjistit, jak si s nimi „pohrává“ sluneční světlo či noční osvětlení Hradu. To už ale bude úplná tečka za projektem, který odstartoval před více než pěti lety.

Hotové varhany se pak požehnají při slavnostní mši při nějaké významné připomínce. Tou může být třeba na posvícení katedrály po dostavbě, což je vždy 12. května, či na svátek svatého Víta 15. června, na položení základního kamene jednadvacátého listopadu či výročí republiky nebo na svatého Václava. Dárci, kterých je nyní přes osm tisíc, pak budou pozváni na slavnostní zahajovací koncerty. Jejich jména či u větších píšťal poselství zůstanou každopádně ve varhanách pro paměť dalších generací.