Dokončeme svatovítskou katedrálu,
symbol naší vlasti.
Podpořte projekt pořízení nových svatovítských varhan jednorázovým darem. Stačí naskenovat QR kód ve Vaší bankovní aplikaci v telefonu. Děkujeme srdečně všem dárcům.
Číslo účtu: 7191292/0800
Děkujeme České televizi za její příspěvek o začátku stavby nových varhan na zrekonstruovaném kůru svatovítské katedrály. Stavět se začnou v březnu příštího roku, po 10 letech usilovných příprav. V současné době se ve Španělsku rozebírají a chystají na přepravu. Příspěvek přináší také zajímavosti o náročné rekonstrukci kůru a technologických postupech. „Bude se stavět celé jaro, až do léta, a dá-li Pán Bůh, vahrany uvidíme na konci školního roku," oznámil divákům Vojtěch Mátl, předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany. Na sv. Víta, 15. 6. 2026, by měly být nové varhany požehnány, doplnila ČT. Televizní záznam je k dispozici zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000101129/cast/1082398/
Symbolicky v době, kdy si připomínáme 680. výročí položení základního kamene katedrály sv. Víta českým králem Janem Lucemburským a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, s potěšením sdělujeme informaci, že stavba nových varhan se konečně přiblížila k svému završení.
Během slavnostního aktu Celního úřadu pro hlavní město Prahu v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze, jehož se účastnil Dominik kardinál Duka, byly včera zástupcům pražské celní správy předány symbolická miniatura varhanní píšťaly a certifikát potvrzující, že celní správa adoptovala jednu novou píšťalu svatovítských varhan v hodnotě 20 tisíc korun. Předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Mgr. Vojtěch Mátl přitom představil projekt obnovy svatovítských varhan a adopce píšťal.
Ve středu 13. 3. 2024 došlo k předání staveniště pro stavební úpravy západní kruchty pro svatovítské varhany. Díky tomu mohou započít přípravné stavební práce předcházející instalaci varhan.
Pro zobrazení fotografií a více informací rozklikněte aktualitu.
Těžko bychom v naší zemi našli stavbu, která by se mohla rovnat katedrále sv. Víta. Svatovítská katedrála je duchovní institucí formující náš vztah ke Stvořiteli. Je prvním chrámem v zemi. Je to učebnice křesťanství, ale zároveň křižovatka, na níž se rozhodovalo o našich dějinách. Je jedním z největších uměleckých děl naší země, které na nepatrném prostoru soustřeďuje mnoho rovin v mnoha kontextech. Je očitým svědkem minulosti a utváření naší vlastní identity, ale zároveň živoucím organismem, který vznikal po víc jak půl tisíciletí a dodnes není dokončen.
Těžko si dnes představit Prahu bez siluety katedrály. A přesto tato silueta vlastně ještě nedávno vypadala jinak. Chyběla jí polovina, která byla dostavěna až v roce 1929. Metropolitní kostel je tak veliké dílo, že bude asi sotva někdy dokončeno, přesto dosud chybí něco velmi podstatného. Při dostavbě chrámu se totiž nedostávalo financí na to, aby mohl být na západním kůru vztyčen nový varhanní stroj. Bylo od té doby podniknuto několik pokusů. Všechny byly neúspěšné. Až dnes máme novou příležitost. Je na nás, abychom v době míru a svobody naplnili odkaz našich předků, zejména Otce vlasti Karla IV. a symbolicky katedrálu dokončili.
Varhany pro svou velkolepost nazývané královským nástrojem nejsou instrumentem pozemských králů, nýbrž hovoří hlasem Božím, který někdy jemně šeptá a naplňuje naši duši klidnou radostí a jindy zabouří, až nám mráz běhá po zádech. Jejich krása spočívá v tom, že přes svou monumentalitu plní slovo toho, který nepřišel proto, aby se mu sloužilo, nýbrž proto, aby sám sloužil. Každého, kdo poslouchá jejich hudbu, učí pokoře. Vede ho k umění naslouchat a cvičí ho ve schopnosti sladit krok s druhými při zpěvu a modlitbě. Varhany nás učí opravdovému vztahu k Bohu, ale i k druhému člověku. Proto chceme společným dílem přispět ke slávě Boží, věhlasu svatovítské katedrály a rozvoji slavné hudební tradice našeho národa.
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský
Myšlenka postavení nových varhan však nezanikla, ale opakovaně se vynořovala, aby byla v důsledku nepříznivých celospolečenských událostí let válečných i v důsledku poválečného uspořadání odložena na časy příznivější.
Umělecká koncepce nového katedrálního nástroje se zrodila z úvah a diskusí s domácími a zahraničními odborníky nad mnoha aspekty nového nástroje. Inspirací byla tradice svatovítských varhan, ale i živé, stále se rozvíjející umění varhanní improvizace předané současné generaci velikými postavami české varhanní hudby 20. století.
Varhanářská firma Gerharda Grenzinga je jedním z nejzkušenějších subjektů v této oblasti - doposud úspěšně dokončila na 220 restaurátorských a vlastních stavebních projektů napříč kontinenty.
Do dnešního dne se nám podařilo vybrat: 105 429 281 Kč
Děkujeme!
Nadační fond Svatovítské varhany vznikl dle zákona č. 227/1997 Sb. zápisem do nadačního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, sp. zn. N 1123, dne 19. března 2014.
Identifikační číslo nadačního fondu je 02794471.
Bankovní spojení nadačního fondu je 2109930876/2700.
Sídlo nadačního fondu: 119 02 Praha 1 – Hradčany, Hradčanské náměstí 56/16
Účel nadačního fondu: pořízení nových reprezentativních varhan pro svatovítskou katedrálu
Kontakt:
Mgr. Vojtěch Mátl
Předseda správní rady nadačního fondu Svatovítské varhany
e-mail: vojtech.matl@apha.cz
telefon: +420 737 215 326
PhDr. Stanislav Vejvar, Ph.D.
Koordinátor projektu Varhany pro katedrálu
e-mail: Stanislav.Vejvar@apha.cz
telefon: +420 733 164 063
Členové správní rady:
ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D.
Drahoslav Chudoba
Ing. Arch. Marek Štěpán
Prof. JUDr. Jan Kříž, CSc., Dr.h.c.
JCLic. Mgr. Ondřej Pávek
Kontakt na zainteresované v projektu Varhany pro katedrálu:
Vojtěch Mátl
Předseda správní rady
e-mail: vojtech.matl@apha.cz
telefon: +420 737 215 326
Jakub Skřejpek
Bohemian Heritage Fund
e-mail: skrejpek@bohemianheritage.cz
Dirigent: Jaroslav Kyzlink
Sbormistr: Pavel Vaněk
Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla
MÍSTO KONÁNÍ: Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předprodej vstupenek zde.
Opera Národního divadla se provedením Requiem Giuseppe Verdiho připojí k podporovatelům stavby nových varhan ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.
Základem Verdiho velkolepé skladby se po úpravách stala poslední část mše za zemřelé Responsorium - Libera me, kterou zkomponoval původně pro rekviem za Gioachina Rossiniho zvané Messa per Rossini (1869), na jehož kompozici se podílelo dalších dvanáct italských skladatelů. Verdi se k dílu vrátil po smrti Alessandra Manzoniho, italského básníka a spisovatele, kterého si Verdi vážil nejen jako umělce, ale také jako svého přítele. Skladba zazněla poprvé za skladatelova řízení v milánském kostele sv. Marka v den prvního výročí Manzoniho úmrtí 22. května 1874. Sopránového partu se tehdy ujala vynikající česká sopranistka a skladatelova dobrá přítelkyně Tereza Stolzová, která později zprostředkovala kontakt mezi Verdim a ředitelem Národního divadla Františkem Adolfem Šubertem. Díky jeho jednáním pak mohlo Národní divadlo jako první po milánské Scale uvést Otella a Falstaffa.
Na provedení Requiem se vedle Sboru a Orchestru Národního divadla s hudebním ředitelem Jaroslavem Kyzlinkem budou podílet sólisté se zkušenostmi v interpretaci Verdiho oper na mezinárodní úrovni. Sopranistka Veronika Dzhioeva je držitelkou ocenění Zlatá maska za interpretaci Verdiho Alžběty z Valois v moskevském Velkém divadle, mezzosopranistka Monika Fabiánová patří v současnosti k předním sólistům Opery Slovenského národního divadla, v pražské Státní opeře debutovala jako Verdiho Eboli, tenorista Sung Kyu Park vystupuje jako představitel stěžejních postav mj. verdiovského repertoáru v nejprestižnějších evropských operních domech, jakými jsou například Královská opera v Londýně nebo Veronská aréna, basista Jiří Sulženko je stálicí Opery Národního divadla, jehož kariéru zdobí řada zahraničních úspěchů, například v La Scale či pařížské Opeře Bastille.
